Každou přímku p, která není rovnoběžná s osou y můžeme vyjádřit ve tvaru: y=kx+q, kde k,q\in\mathbb{R}.
Tento tvar se nazývá směrnicový tvar rovnice přímky.
Konstanta k se nazývá směrnice a její hodnota je tangens úhlu, který svírá přímka p s kladnou částí osy x, tedy: k=\tan \varphi.
Konstanta q určuje průsečík přímky p s osou y, souřadnice průsečíku jsou: P=[0;q]. Pro přímku, která prochází počátkem je q=0, tedy směrnicový tvar její rovnice je: y=kx.
Směrnice přímky, která má směrový vektor \vec{u}=(u_1;u_2) je podíl souřadnic směrového vektoru:
k=\tan \varphi=\frac{u_2}{u_1}
Různé hodnoty směrnice
- Směrnice přímky p: k_1=\tan \varphi_1=\frac{1}{2}
- Směrnice přímky q: k_2=\tan \varphi_2=\frac{1}{1}=1
- Směrnice přímky r: k_3=\tan \varphi_3=\frac{2}{1}=2
- Čím větší odchylka od kladné části osy x, tím větší hodnota směrnice k.
- Přímka rovnoběžná s osou x svírá s kladnou částí osy x úhel 0^\circ a tedy její směrnice je \tan 0^\circ=0.
- Přímka rovnoběžná s osou y svírá s kladnou částí osy x úhel 90^\circ a pro tuto hodnotu funkce tangens není definována, proto nemůžeme určit směrnici.
Směrnicový tvar přímky z obrázku
Hledáme směrnicový tvar rovnice přímky: y=kx+q.
- Pro nalezení konstant k a q určíme směrový vektor přímky p a průsečík s osou y.
- směrový vektor přímky: \vec{u}=(1;-2)
- směrnice: k=\tan \varphi=\frac{u_2}{u_1}=\frac{-2}{1}=-2
- průsečík přímky s osou y: P=[0;5]
- konstanta q=y_P=5
- přímka na obrázku má směrnicový tvar y=-2x+5
Dvě přímky
Dvě rovnoběžné přímky svírají s kladnou částí osy x stejný úhel, mají tedy stejnou směrnici.
Pro dvě k sobě kolmé přímky platí:
- přímka p má směrový vektor \vec{u}=(u_1;u_2) a tedy směrnicí: k=\frac{u_2}{u_1}
- každá přímka k ní kolmá má směrový vektor (-u_2;u_1) a tedy směrnici: \frac{-u_2}{u_1}=-\frac{1}{k}