Aritmetický průměr, medián a modus jsou charakteristiky polohy znaku. Používáme je k popisu typické hodnoty znaku.
Aritmetický průměr pro daný soubor se počítá jako podíl součtu hodnot znaku rozsahem souboru.
- Aritmetický průměr lze spočítat pro intervalové a poměrové znaky.
- Nejlépe se hodí k popisu typické hodnoty znaku, který nabývá v daném souboru podobných hodnot bez příliš odlišných extrémů, které by aritmetický průměr vychýlily mimo typické hodnoty.
Příklad použití aritmetického průměru – soubor hodnot 122, 116, 120, 118 znaku „výška dítěte v cm“ má aritmetický průměr 119.
Medián dělí řadu vzestupně seřazených hodnot na dvě stejně početné poloviny.
- Pro lichý počet hodnot je medián prostřední prvek.
- Pro sudý počet hodnot může definici mediánu odpovídat více hodnot, někdy se v takovém případě bere jako medián aritmetický průměr dvou prostředních hodnot (samozřejmě jen pokud lze pro daný znak aritmetický průměr spočítat).
- Medián lze určit pro ordinální, intervalové a poměrové znaky.
- Na rozdíl od aritmetického průměru není ovlivněn extrémními hodnotami.
Příklad použití mediánu – soubor hodnot 1, 1000, 1002, 1003 znaku „hmotnost krokodýla v kg“ má medián 1001 (nebo jakékoli číslo od 1000 do 1002). Extrémní malá hodnota 1 způsobí, že aritmetický průměr je 751{,}5, což neodpovídá typické hodnotě „něco málo přes 1000 kg“.
Modus je hodnota znaku, která má v daném souboru největší relativní (i absolutní) četnost.
- Takových hodnot může být víc než jedna.
- Modus můžeme spočítat pro nominální, ordinální, intervalové a poměrové znaky.
Příklad použití – modus souboru hodnot 1, 1, 1, 1, 2, 2 znaku „počet hrbů velblouda“ je 1.