Výpis souhrnů
Vektory
Prohlížíte si souhrny informací k určitým tématům. Systémy Umíme se zaměřují hlavně na jejich procvičování. Ke cvičením k jednotlivým podtématům se dostanete pomocí odkazů níže.
Podtémata
Vektor je množina všech shodně orientovaných úseček, které mají stejnou délku. Každou z těchto úseček nazýváme umístěním vektoru.
Vektor je určený počátečním a koncovým bodem, graficky znázorňujeme se šipkou u koncového bodu, zapisujeme: \vec{u}=\overrightarrow{AB}
Na obrázku je A počáteční bod vektoru \vec{u}, B je koncový bod vektoru \vec{u}.
NahoruVektory: pojmy
Opačné vektory jsou vektory, které mají stejnou délku a opačnou orientaci:
Kolineární vektory jsou vektory, které můžeme umístit na jednu přímku. Tedy nemusí mít stejnou délku, mohou mít stejnou nebo opačnou orientaci:
Kolmé vektory jsou vektory, které svírají pravý úhel:
Souřadnice vektoru jsou pravoúhlé průměty vektoru do souřadných os, tedy vektor \vec{u}=\overrightarrow{AB} má souřadnice: \vec{u}=(u_1;u_2)=(b_1-a_1;b_2-a_2)
Velikost vektoru \vec {u}=\overrightarrow{AB} je délka úsečky AB, značíme \left| \vec{u} \right| a platí: \left| \vec{u} \right|=\sqrt{u_1^2+u_2^2}
Jednotkový vektor má délku 1.
Nulový vektor má nulovou délku, tedy splývá jeho počáteční a koncový bod.
NahoruSouřadnice vektoru
Již víme, že vektor je množina nekonečně mnoha orientovaných úseček, jedna z nich má počátek v počátku souřadného systému, v bodě O=[0;0]. Souřadnice koncového bodu jsou souřadnice daného vektoru.
Souřadnice vektoru \overrightarrow{AB}
- Chceme-li vektor \overrightarrow{AB} posunout do počátku souřadného systému, posuneme ho o dva čtverečky vlevo a o jeden čtvereček dolů.
- Bod A se posune do bodu O, bod B se posune do bodu C. Tento posun můžeme vyjádřit takto:
- A se posune na [2-2;1-1]=[0;0]
- B se posune na [4-2;5-1]=[2;4]
- Souřadnice vektor na obrázku jsou: \vec{u}=\overrightarrow{AB}=\overrightarrow{OC}=(2;4)
Všimněte si, že souřadnice vektoru \overrightarrow{AB} jsme získali odečtením souřadnic bodu A od souřadnic bodu B
Pro souřadnice vektoru \overrightarrow{AB} určeného body A=[a_1;a_2], B=[b_1;b_2] platí: \overrightarrow{AB}=B-A=(b_1-a_1;b_2-a_2)
NahoruVelikost vektoru
Velikost vektoru \overrightarrow{AB} je délka úsečky AB. Vektor, který má délku 1, se nazývá jednotkový vektor:
Vektor, který má nulovou délku (počáteční a koncový bod vektoru splývá) se nazývá nulový vektor:
Velikost vektoru \vec{u}=(u_1;u_2) určíme s využitím Pythagorovy věty: \left| \vec{u} \right|=\sqrt{u_1^2+u_2^2}
Ve vybarveném trojúhelníku je délka vektoru přepona, odvěsny mají délky u_1 a u_2.
Příklad: velikost vektoru
Určete velikost vektoru na obrázku:
Vektor na obrázku má souřadnice \vec{u}=(-3;2), jeho velikost je \left| \vec{u} \right|=\sqrt{(-3)^2+2^2}=\sqrt{(-3)^2+2^2}=\sqrt{13}
Vzájemná poloha vektorů
Opačné vektory jsou vektory, které mají stejnou délku a opačnou orientaci. K vektoru \vec{u}=(u_1;u_2) je opačný vektor \vec{v}=(-u_1;-u_2)
Příklad opačný vektor
- Určete opačný vektor k vektoru \vec{u}=(3;-1).
- Opačný vektor \vec{v} k vektoru \vec{u} má souřadnice: (-u_1;-u_2)=(-3;1)
Kolineární vektory jsou vektory, které můžeme umístit na jednu přímku. S vektorem \vec{u}=(u_1;u_2) je kolineární každý vektor \vec{v}=(k\cdot u_1;k \cdot u_2), kde k je reálné nenulové číslo. Pro k>0 vektory mají stejný směr, pro k<0 mají vektory opačný směr.
Příklad kolineární vektor
- Doplňte souřadnici vektoru \vec{v}=(v_1;3) tak, aby byl kolineární s vektorem \vec{u}=(2;-1).
- Pro druhou souřadnici platí: v_2=3, u_2=-1, tedy v_2= (-3) \cdot u_2
- Vidíme, že k=-3 je záporné, tj. \vec{u} a \vec{v} mají opačnou orientaci
- Pro první souřadnici musí platit: v_1= (-3) \cdot u_1= (-3)\cdot2=-6.
Kolmé vektory jsou vektory, které svírají pravý úhel K vektoru \vec{u}=(u_1;u_2) je kolmý každý vektor \vec{v}=(-k\cdot u_2;k \cdot u_1), kde k je reálné nenulové číslo.
Příklad kolmý vektor
- Doplňte souřadnici vektoru \vec{v}=(v_1;4) tak, aby byl kolmý k vektoru \vec{u}=(2;-1).
- Platí: v_2=2 \cdot u_1, tedy musí platit: v_1 = - 2 \cdot u_2.
- Máme tedy v_1 = - 2 \cdot u_2 = -2 \cdot (-1) = 2.