Výpis souhrnů
Kvadratické funkce
Prohlížíte si souhrny informací k určitým tématům. Systémy Umíme se zaměřují hlavně na jejich procvičování. Ke cvičením k jednotlivým podtématům se dostanete pomocí odkazů níže.
Podtémata
Kvadratické funkce
Funkce je kvadratická, pokud ji lze vyjádřit ve tvaru f(x) = ax^2 + bx + c, kde a\neq 0. Funkce je ryze kvadratická, pokud nemá lineární člen (tj. b=0). Grafem kvadratické funkce je parabola. Kvadratická funkce je speciální příklad polynomu.
Příklady kvadratických funkcí:
- f(x) = x^2
- f(x) = (x+1)^2 = x^2 + 2x + 1
- f(x) = -3x^2 + 2x -8
Vlastnosti kvadratické funkce
Funkce je kvadratická, pokud ji lze vyjádřit ve tvaru f(x) = ax^2 + bx + c, kde a\neq 0.
Definiční obor kvadratické funkce je celá množina reálných čísel.
Kvadratická funkce nemá žádnou z následujících vlastností: prostá, periodická, rostoucí, klesající.
Další vlastnosti závisí na tom, zda je kvadratický člen kladný či záporný:
- Pro a>0 je funkce zdola omezená, není shora omezená. V bodě -\frac{b}{2a} má minimum.
- Pro a<0 je funkce shora omezená, není zdola omezená. V bodě -\frac{b}{2a} má maximum.
Kvadratické rovnice
Pojmy
Kvadratická rovnice je rovnice, ve které se vyskytuje jedna neznámá ve druhé mocnině. Základní tvar kvadratické rovnice je: ax^2+bx+c=0, kde a, b, c jsou reálná čísla a a\neq 0. Pro kvadratické rovnice používáme následující názvosloví:
- ax^2 je kvadratický člen,
- bx je lineární člen,
- c je absolutní člen.
Příklad: 2x^2+6x-20 = 0
kvadratický člen | 2x^2 |
lineární člen | 6x |
absolutní člen | -20 |
řešení rovnice | x=2 a x=-5 |
Speciální typy kvadratických rovnic:
- Pokud je b=0 nazýváme rovnici ryze kvadratickou: ax^2+c=0.
- Pokud je c=0 mluvíme o rovnici bez absolutního členu: ax^2+bx=0.
Řešení kvadratické rovnice
Každou kvadratickou rovnici lze řešit pomocí výpočtu diskriminantu D. Pro něj platí: D=b^2-4\cdot a\cdot c. Mohou nastat 3 situace:
- D < 0 – rovnice nemá v reálných číslech řešení.
- D=0 – rovnice má jeden dvojnásobný kořen.
- D > 0 – rovnice má dva různé reálné kořeny.
Pro kořeny rovnice platí:
- x_1=\frac{-b+\sqrt{D}}{2a}
- x_2=\frac{-b-\sqrt{D}}{2a}
Řešený příklad: x^2+2x-3=0
- Pro tuto rovnici a=1, b=2, c=-3.
- Diskriminant D=b^2-4ac = 2^2-4\cdot 1\cdot(-3) = 4+12=16.
- D>0, rovnice má tedy dvě řešení.
- x_1 = \frac{-b+\sqrt{D}}{2a} = \frac{-2+\sqrt{16}}{2\cdot 1} = 1
- x_2 = \frac{-b-\sqrt{D}}{2a} = \frac{-2-\sqrt{16}}{2\cdot 1} = -3
- Řešení rovnice jsou tedy hodnoty 1 a -3.
Vietovy vzorce
Kvadratické rovnice můžeme řešit i bez počítání diskriminantu za využití Vietových vzorců. Pro kořeny rovnice platí: x_1+x_2=-\frac{b}{a}, x_1\cdot x_2=\frac{c}{a}. V případě a=1: x_1+x_2=-b, x_1\cdot x_2=c.
NahoruGrafy kvadratických funkcí
Kvadratickou funkci lze vyjádřit ve tvaru f(x) = ax^2 + bx + c, kde a\neq 0. Grafem kvadratické funkce je parabola. Tento graf zobrazuje funkci 0{,}5 x^2 + x - 4:
Průsečíky s osou x jsou řešení kvadratické rovnice ax^2 + bx + c = 0. Pro výše uvedený příklad 0{,}5 x^2 + x - 4 jsou těmito řešeními x_1 = -4 a x_2 = 2.
Kvadratický koeficient a ovlivňuje základní podobu paraboly:
- Pokud je a>0, „směřuje parabola nahoru“ (přesněji: je to zdola omezená, konvexní funkce).
- Pokud je a<0, „směřuje parabola dolů“ (přesněji: je to shora omezená, konkávní funkce).
- Velikost kvadratického koeficientu a ovlivňuje, jak je parabola „široká“.
Konstantní člen c ovlivňuje posun paraboly – udává průsečík s osou y.
Komiks pro zpestření