Uvažujme statistický soubor zvířátek z Hrusic. Vezměme z něj tři jednotky na ukázku: kocourka Mikeše, kozla Bobeše a prasátko Pašíka. Budeme si u nich všímat různých typů znaků.

Nominální znak nabývá hodnot, u kterých můžeme testovat rovnost, tj. určit, jestli jsou stejné nebo různé. Například jméno, barva.

Ordinální znak nabývá hodnot, u kterých můžeme testovat rovnost a které navíc umíme porovnávat, tj. určit, která ze dvou různých hodnot je menší a která větší. Například známka z počtů, velikost oblečení (XS, S, M, L, XL), obliba brokolicové polívky („fuj“,„nic moc“,„mňam“).

Intervalový znak nabývá hodnot, u kterých můžeme testovat rovnost, porovnávat je a určit rozdíl dvou hodnot, tj. stejný interval mezi jednou a druhou dvojicí hodnot vyjadřuje i stejný rozdíl v intenzitě zkoumané vlastnosti. Například teplota ve stupních Celsia, rok narození.

Poměrový znak nabývá hodnot, u kterých můžeme testovat rovnost, porovnávat je, určit rozdíl dvou hodnot a určit poměr dvou hodnot, tj. spočítat jejich podíl, který smysluplně vyjadřuje kolikrát je jedna hodnota větší než druhá. Například teplota ve stupních Kelvina, hmotnost. Teplota ve stupních Celsia může jít i do záporných čísel a těleso o teplotě 10 °C nemá dvakrát větší kinetickou energii částic než těleso o teplotě 5 °C, takže teplota ve stupních Celsia není poměrový znak.

Alternativní znak je pojem mimo tuto hierarchii, znamená to, že znak nabývá pouze dvou hodnot. Například zdravý – nemocný, má boty – nemá boty.